Kdysi dávno, v dobách legendární herní konzole Sony PlayStation II, se na obrazovkách počítačů objevila jedna velice zajímavá a ve své době i vcelku unikátní hra. Dodnes na ní řada hráčů prostě nedá dopustit a vzpomínají na ní dokonce i lidé, kteří s hrami jinak nemají nic společného. Získala si je totiž svou filmovou kvalitou, vyprávěním příběhu, a také kvalitním českým dabingem. V této recenzi se podíváme na to, jak se původní hra hraje na moderních počítačích. Má se cenu k této verzi vracet, i když tu máme hodně povedený remake? Dokáže originální hra ještě něčím zaujmout?
Žánr: Akční adventury / Téma: Organizovaný zločin / Vydavatel: Gathering of Developers / Studio: Illusion Softworks
Datum vydání: 29.08.2002 / Herní doba: 16 hodin+ / Země: Česká republika / Lokalizace: Český dabing
Platformy: PC, Xbox, PlayStation 2 / Hráno na: PC
Řeč je samozřejmě o první Mafii, o našem herním klenotu, který v srdcích mnoha hráčů zůstane navždy nepřekonán. Nakonec, pro mnoho z nás to byl zcela zásadní titul. Mafia vyšla koncem roku 2002, já jsem zrovna dostal svůj první počítač, no a tak bylo o mém dalším počínání vcelku jasně rozhodnuto. V průběhu roku 2004 se ji nakonec dočkali také hráči na konzolích PlayStation II a na původním Xboxu. V našich končinách se nejvíce rozšířila PC verze, což je jedině dobře, protože je zdaleka nejlepší. Konzolové verze totiž musely být, vzhledem k nižšímu výkonu, značně upraveny.
A změny byly vcelku zásadní. Byl upraven třeba počet chodců na ulici, snížila se kvalita textur i modelů. Byla snížena i dohlednost, počet policejních hlídek, i hustota dopravy. Byl bohužel upraven i velice pokročilý jízdní model, který jsme na PC měli opravdu rádi. Zážitek ze hry na konzolích tak byl bohužel hodně jiný než na PC. V recenzi se ale samozřejmě budeme věnovat této klasice v její nejlepší možné podobě. Hra totiž běží bez problémů také na moderních počítačích. I když to není nezbytně nutné, je dobré herní rozhraní trochu doladit menšími modifikacemi, jak je vidět na obrázcích.
Mafia: The City of Lost Heaven, jak zní její celý název, se věnuje poutavému příběhu taxikáře jménem Tommy Angelo. Ten se takovou zvláštní shodou okolností setká se dvěma prchajícími mafiány, což mu nakonec převrátí život vzhůru nohama. Pomůže jim, a nakonec jim také zachrání život. Vlivem této podivné události se po nějakém čase stane velmi důležitým členem rodiny. Mafia tu přitom popisuje poměrně komplikovaný a hlavně postupně se měnící vztah Toma Angela k této mafiánské rodině, a to dosud nevídaným způsobem. Tedy minimálně co se týče video-herní tvorby.
Celý příběh je navíc vyprávěn Tomem retrospektivně ve chvíli, kdy dojde na nejhorší, a nutně potřebuje pomoc policie. Vyprávění na mě ale působí docela rozpolceně. Tom nutně potřebuje pomoc, ale na druhou stranu jde vidět, že se mu jeho způsob života dost líbil, a je mu spíš líto, že si to nakonec tak zkazil. Mafia se odehrává ve smyšleném americkém městě Lost Heaven. Podíváme se přitom do období třicátých let dvacátého století, které je pro podobnou hru ideální. Město patří svou rozlohou spíše mezi ty menší. To ale vůbec nevadí. Na druhou stranu je totiž perfektně navržené.
Mafie dokáže vtáhnout do děje i po letech. Pomáhá tomu kvalitní vyprávění příběhu, dobře napsané postavy, moc pěkné město, zajímavé mise, a také skvělý český dabing.
Byla dokonce doba, kdy jsem ho znal nazpamět. Pocit z města je velice příjemný, a i když je vidět, že nejde o nejnovější hru, nemám tu pocit stísněnosti. Naopak, město působí přirozeně, a taky živě. Samozřejmě dnes už jsou městské hry zase o trochu dál, ale to na kráse města nic nemění. Námětem pro hru se stal hlavně film Goodfellas, ale samozřejmě i řada dalších snímků s touto tematikou. Nakonec, za dabingem anglické verze stojí herci z mafiánského seriálu Rodina Sopránů. U nás se prosadila díky povedenému českému dabingu. Jeho zásluhou se dostala k mnohem více lidem.
Dokonce je pro mnoho z nich jednou z mála her, kterou v životě hráli, a to mimo jiné také díky tomu, že hře perfektně rozuměli. Po městě se pohybujeme většinou v krásných dobových automobilech, na které je tu na štěstí kladen fakt velký důraz. Je jich ve hře celkem 70 a jsou nám přidávány přirozeně v rámci příběhu. Dostáváme je často před misí a mechanik Ralph nám ukáže, jak daný typ můžeme ukrást. Některé lepší automobily můžeme získat jenom v několika vedlejších misích, které jsou docela zajímavé a stojí za to se jim věnovat. Velice snadno je totiž můžete přehlédnout.
Nutno dodat, že auta mají skvělý jízdní model, a také slušný model poškození. Můžeme dokonce i sami řadit rychlosti, což opravdu doporučuji, a navíc nám může dojít i benzín. Tady je důležité slovo může, protože během kampaně se Vám to jen tak nestane, pokud Vám tedy někdo rovnou neprostřelí nádrž. Jsou tu ale i další pěkné detaily. Například, pokud zajedete k benzínové pumpě, tak Vám obsluha skutečně natankuje. Automobily pak byly vytvořeny podle skutečných historických předloh. Nakonec ale tvůrci nezískali potřebné licence, a tak museli být bohužel trochu přejmenovány.
Nejspíš poznáte oblíbený Ford pod názvem Bolt, Chevrolet se přejmenoval na Schubert, no a tak podobně. Důležité je, že samotné modely vypadají opravdu parádně. Skvěle zpracovaná je tu i policie, a to dokonce tak dobře, že to v jiných hrách do dnes nemá obdoby. I to dává hře onu nezapomenutelnou atmosféru. Za drobné přestupky jako je třeba běžné překročení povolené rychlosti, jízda na červenou, nebo menší dopravní nehody tu hrozí pouze drobná pokuta. Stačí zastavit, zaplatit, a vše je vyřešeno. To se ale dá opakovat pouze třikrát za sebou. Pak už se ale opravdu naštvou.
Technicky je Mafia velice pružná a dokáže bez problémů běžet i v moderním 4K rozlišení při plynulých 60 FPS. Je ale lepší jí trochu doladit mody, které doplní HD interface.
Tím je trochu naznačen jistý ekonomický model, kterého jsme se ale nakonec v příběhové kampani nedočkali. Funguje tu přitom jednoduchý, ale zato opravdu povedený systém. Pokud něco spácháte, ví o tom logicky jen ten policista, co přestupek přímo viděl. Policisté mohou informovat ostatní, ale to nějakou chvilku trvá, a tak se můžete onoho policisty zbavit, čímž se vyhnete pronásledování. Policisté totiž nemají vysílačky, a tak běží k nejbližší telefonní budce. No, a to je naše šance. Budku můžeme zničit, a nebo se můžeme zbavit samotného policisty, nesmí to ale vidět další policista.
Samozřejmě, trochu jiné je to u policistů jedoucích v autě, v něm už totiž vysílačku mají, a tak mohou ostatní alarmovat rovnou. V dalších dílech už ale policie nebyla zdaleka tak přísná. Původní Mafia se tímto dost lišila od GTA a mělo to své jedinečné kouzlo. Líbí se mi, na jaká místa nás příběhové mise zavedou. Je to opravdu různorodé a velmi zajímavé. Hra tím získává jistou dávku autentičnosti. Poznáte celé město a máte dojem, že to v něm prostě žije. Hratelnost je na velmi slušné úrovni, a to i na dnešní poměry. Přestřelky jsou pak poměrně dost náročné a naštěstí i velmi zábavné.
Koukněme se ale na herní mechaniky, které už od roku 2002 trochu zestárly a dnešního hráče už patrně moc nepotěší. V prvé řadě tu docela chybí jakýkoli systém krytí za překážky a poměrně dost nešťastně je řešen i systém ukládání hry. Kombinace těchto faktorů dokáže slušně zatopit. Legendární mise jako je třeba nadzemní garáž, a nebo vcelku těžká závěrečná mise, jsou kvůli tomu velice náročné, a to zejména proto, že je celé musíte projít vkuse a na jeden zátah… To je z dnešního hlediska poměrně otravné a zbytečné. Dříve se v neustálém opakování ale některé hry přímo vyžívali.
Procházet všechna ta patra garáže desetkrát aby dole dostali znovu a znovu Paulího, který si do těch střel prostě musí stoupnout, je prostě děs a utrpení… Parťákům se bohužel nedá ani velet. Bylo by skoro až jednodušší je nechat počkat nahoře, když se v jednom kuse staví nepřátelům do rány. Vyčistit garáže sám a pak se pro ně zase vrátit. Co je ale ještě horší? Že se celkem pravidelně staví do rány i mě. Abyste mě špatně nepochopili, náročnost hry a těžké souboje jsou v naprostém pořádku. Jen to neustálé opakování je dost otravné. Na druhou stranu, na takovou misi asi nezapomenete.
Mafia samozřejmě není dokonalá. Moc často se neukládá, moc se nevyléčíte, parťáci se staví do rány nejen nepřátelům ale i Vám, a obtížnost je přitom dosti nevyvážená.
V roce 2002 nebylo zvykem ani automatické doplňování zdraví. Ve většině her jsme tak hledali lékárničky. Tady také na nějakou tu lékárničku sem tam narazíme, ale je jich strašně málo. To je v kombinaci s delšími misemi bez možnosti uložení, poměrně nešťastné řešení. Rozhodně ale nejde o moc těžkou hru. Spíš jsem se setkal s jistou nevyvážeností obtížnosti. Většinou kampaně prolétnete bez větších problémů, ale pak se najdou momenty, co budete opakovat stále dokola. K dokončení příběhu potom budete potřebovat zhruba 16 hodin, což je fakt slušná dávka kvalitní zábavy.
Atmosféra ke konci dost houstne a není to žádná nastavovaná kaše. Naopak, jakoby toho Mafia chtěla říct mnohem víc. No a to je v této branži dost osvěžující zjištění. Po dohrání kampaně se můžete pustit do Volné jízdy, kde se dá projíždět po městě, nebo venkově, a přitom zabíjet mafiány. Ta se odemyká postupně, podle toho jak daleko se hráči v kampani dostanou. Po dokončení hlavního příběhu se pak zpřístupní i Extrémní jízda. Tam za plnění bláznivých úkolů získáváme speciální rychlé automobily. V Mafii také najdeme skvěle vybraný dobový soundtrack, plný úžasné hudby.
Tedy vlastně ne, teď už ho ve hře bohužel nenajdeme. Minimálně tedy pokud budeme mluvit o Steam verzi. Licence na tuto skvělou hudbu totiž už dávno vypršela, a tak se hra do prodeje vrátila bez soundtracku. Na PC ale nic není úplně neřešitelný problém. Komunita to tak samozřejmě jen tak nenechala, a tak se tento stav dá zvrátit pomocí neoficiální modifikace. Další variantou je pak pochopitelně instalace z původních instalačních CD, pokud je máte k dispozici. Pokud se to povede, najdeme tu známé dobové skladby od hudebníků jako je Louis Armstrong, Lonnie Johnson a dalších.
Z pohledu grafiky jde o naprostý skvost. Mafia sice vyšla už v roce 2002, ale stále vypadá moc pěkně. Samozřejmě na ní poznáte, že jde o poněkud starší kousek, ale oproti řadě jiných her ze stejného období je Mafia až překvapivě pružná. Například jí není problém rozjet v ultra jemném 4K rozlišení při 60 FPS. A to je pak naprostá retro nádhera. S remakem se to po této stránce samozřejmě srovnat nedá, ale původní hra má zase jiné výhody stran hratelnosti, simulace, no a také jízdního modelu. Pokud tedy máte herní PC, doporučuji vyzkoušet také originální hru. Stále má co nabídnout.
Ohlédnutí za hrou Mafia od Retro Nation:
Líbil se Vám náš článek? Budeme moc rádi pokud se zapojíte do diskuze, a nebo když nám dáte odběr na jedné ze sociálních sítí. Najdete nás zatím na Facebooku, Threads a Instagramu.
